Případ Best Buy a předplatného časopisu
První případ je starý více než 20 let a týká se předplatného časopisu Sports Illustrated. Christina Labajo si v roce 2004 koupila v obchodě Best Buy DVD, sodovku a bonbóny a když chtěla zaplatit, prodavač jí řekl, že může získat zdarma předplatné Sports Illustrated. Žena souhlasila a skutečně pak dostala osm čísel časopisu zdarma, ale poté se její předplatné automaticky obnovilo za plnou cenu. Christina Labajo proto zažalovala Best Buy za neoprávněné poplatky, protože podle svých slov nebyla informována o automatickém obnovení předplatného, což znamenalo, že jí obchod strh z debetní karty 70,50 USD.
Jak to souvisí s elektronickým podpisem? Když Christina Labajo přijala nabídku předplatného časopisu zdarma, podepsala se na elektronickou dotykovou obrazovku v prodejně Best Buy. A jak tvrdí, nebylo jí řečeno nic o automatickém prodloužení předplatného za plnou cenu. Prodejce u soudu nedokázal prokázat, že ženu o tomto automatickém prodloužení informoval. Jinými slovy, soud nakonec rozhodl ve prospěch žalující strany, protože Christině Labajo nebylo zřejmé, co podepisuje. Chybějící informace o automatickém předplatném na dotykové obrazovce vedly k tomu, že takto zaznamenaný elektronický podpis nebyl považován za platný pro tento typ transakce.
Případ J.B.B. Investment Partners a podpisu smlouvy e-mailem
V roce 2013 se americká společnost J.B.B. Investment Partners pokoušela soudní cestou prosadit platnost dohody, která byla podle jejího mínění elektronicky podepsaná prostřednictvím e-mailu. Ačkoli měl soud k dispozici další e-maily, textové zprávy a záznamy hovorů mezi zástupci J.B.B. Investment Partners a společnostmi Thomase Faira, dospěl k názoru, že se obě strany nikdy nedohodly na tom, že kontrakt uzavřou elektronicky. Vytištěné jméno žalovaného Thomase Faira v e-mailu, který uváděl podmínky dohody, tedy podle soudu nemohlo být kvalifikováno jako platný elektronický podpis.
Soudní řízení mezi společností J.B.B. Investment Partners a Thomasem Fairem se táhlo dlouhé čtyři roky a nejprve v něm vítězila J.B.B. Investment Partners. Finální rozsudek vynesl v roce 2017 devátý obvodní soud, podle něhož k elektronickému podepsání smlouvy nestačí e-mail od druhé strany, že s ujednáním souhlasí. Přesně to se totiž v případu stalo. Thomas Fair nejprve společnosti J.B.B. Investment Partners odepsal e-mailem, že s podmínkami dohody souhlasí, ale poté už smlouvu zaslanou dalším e-mailem, kde bylo vyloženě uvedeno, že ji má podepsat elektronicky, nepodepsal. Soud rozhodl, že smlouva nebyla právně závazná, protože neexistovala jasná dohoda o použití elektronických podpisů. Tento případ ukázal, jak důležité je mít explicitní souhlas k elektronickému uzavření smluv.
Případ Moss Brothers Auto Group a neplatné arbitrážní dohody
V červnu 2012 měl Ernesto Ruiz, zaměstnanec americké společnosti Moss Brothers Auto Group, podepsat prostřednictvím interního elektronického firemního systému arbitrážní dohodu. Ruiz však tvrdil, že žádný dokument nepodepisoval a případ skončil u soudu. Zaměstnavatel při láčení předložil důkaz, že všichni zaměstnanci mají svůj jedinečný přístup do systému lidských zdrojů, kam se přihlašují vlastním uživatelským jménem a heslem, aby mohli zkontrolovat a podepsat zaměstnanecké dokumenty. Tím, že každý zaměstnanec má své jedinečné přihlašovací údaje, mělo být podle Moss Brothers Auto Group jasné, že Ernesto Ruiz danou arbitrážní dohodu podepsal.
Odvolací soud v roce 2017 ale shledal důkazy zaměstnavatele za nedostatečné k tomu, aby prokázaly, že elektronický podpis pod dokument uvedl právě Ernesto Ruiz. Konkrétně zaměstnavatel nedokázal prokázat, že podpis pod dokument mohl napsal jedině a pouze tento zaměstnanec a že pouze on měl do systému přístup se svým jedinečným uživatelským jménem a heslem. Případ zdůraznil potřebu silných autentifikačních mechanismů pro elektronické podpisy, jakou je dvoufaktorová autentizace a tokeny s certifikátem pro elektronický podpis nebo využití zaměstnanecké karty pro ověření totožnosti před samotným aktem podpisu.
Případ Brinker Rest. Corp. a neplatné dohody se zaměstnancem
Americká společnost Brinker Rest. Corp. se snažila propustit zaměstnankyni Savannah Barrows a tvrdila, že s odchodem souhlasila elektronickým podpisem rozhodčí dohody. Aby toto svoje tvrzení doložila, předložila tuto smlouvu a fakt, že počítač, na kterém měla Barrows smlouvu podepsat, měl IP adresu registrovanou na jméno zaměstnavatele a z výkazů práce zaměstnankyně vyplývalo, že v den podpisu rozhodčí dohody pracovala v dané restauraci. K podepsání dohody mělo dojít přes interní zaměstnanecký systém Taleo, v němž si každý zaměstnanec při nástupu do firmy vytvoří jedinečné individuální heslo.
Manažer zaměstnavatele dosvědčil, že všichni zaměstnanci prošli stejným procesem onboardingu a že pokud by manažer neoprávněně vytvořil jedinečné heslo pro jiného zaměstnance, znamenalo by to ukončení pracovního poměru. Savannah Barrows ale tvrdila, že se do systému nikdy nepřihlásila a tudíž si ani nevytvořila žádné přihlašovací údaje do platformy Taleo. Veškeré pracovněprávní dokumenty podepisovala ručně a nikdy nepoužila žádné počítač v dané restauraci. A že tedy nikdy neviděla a ani nepodepsala rozhodčí dohodu. Prvoinstanční soud dal za pravdu Brinker Rest. Corp., ale odvolací soud se postavil na stranu Savannah Barrows, když konstatoval, že nelze prokázat, zda se žena skutečně zalogovala do systému sama a používala ho – včetně podpisu rozhodčí dohody.
Federální americký soud k tomuto případu vydal veřejné prohlášení, ve kterém apeloval na zaměstnavatele, aby pokud používají elektronické podpisy v pracovně-právních vztazích, tyto podpisy používali důsledně. „Pokud v některých případech existuje překážka pro použití elektronických podpisů, měl by být zdokumentován důvod odchylky od těchto zásad. Zaměstnavatel by měl také zvážit další ověřovací proces, jako je dvoufaktorová autentizace, a zvýšit tak míru spolehlivosti elektronických podpisů (a zlepšit bezpečnost svých počítačových informačních systémů v tomto procesu),“ konstatoval soud.
Tyto případy ukazují, jak důležité je správně implementovat a ověřovat elektronické podpisy, aby byly právně závazné a jejich uživatelé se vyhnuli právním problémům.
