Nedostatek informací o elektronickém podpisu
Největší skupina z více než 500 dotazovaných, skoro čtyři z deseti respondentů (38,5 %), přiznala, že vlastně neví, jak se to dělá. Více než pětina (21,1 %) pak uvedla, že k elektronickému podepisování nemá technické vybavení. Ve skutečnosti tomu tak asi nebude, tito respondenti pouze nevědí, že elektronicky se dá podepisovat i z tabletu nebo chytrého telefonu. Ukazuje to však, že skoro 60 % z těch, co elektronický podpis nevyužívají, je špatně informováno o tom, jakým způsobem lze elektronicky podepisovat a že tedy v České republice chybí účinná informační kampaň zaměřená na toto téma.
Demografické rozdíly v používání elektronického podpisu
Nevědomost, jak se vlastně elektronicky podepisuje, přiznávali hlavně nejmladší respondenti ve věku 18 až 26 let. Z jejich cílové skupiny to byla téměř polovina z těch, co ještě elektronicky nepodepisují (48,7 %). Odpovídaly tak také více ženy (39,9 %) než muži (37,1 %) a lidé z největších měst nad 100 tisíc obyvatel (42,4 %). Na nedostatečné technické vybavení si stěžovali hlavně starší respondenti z věkové skupiny 45 až 53 let, kde to jako hlavní důvod nepoužívání elektronického podpisu uvedla čtvrtina dotazovaných. Bez ohledu na věk je pak tento důvod nejvíce uváděný dotazovanými ve Zlínském kraji (31 %) a Olomouckém kraji (27,8 %).
Vliv tradičních metod na nepoužívání elektronického podpisu
Do jaké míry ovlivňuje nepoužívání elektronického podpisu „staromilství“ k používání propisky a papíru? Podepisování „modrou“ uvádí jako hlavní důvod, proč nepodepisují elektronicky, 17,6 % dotazovaných. Nejčastěji jde o zástupce nejstarší oslovované cílové skupiny ve věku 54 až 65 let (jde o 20,6 % respondentů), spíše muže (20,3 %) než ženy (15,2 %), Čechy (19,4 %) než Moraváky (14,2 %), obyvatele středně velkých a větší měst s 20 až 100 tisíci obyvateli (19 %) a také o respondenty s nejnižším, tedy základním vzděláním (20,6 %).
Obavy o zabezpečení elektronického podpisu
Desetina z těch, co zatím nepodepisují elektronicky, uvádí jako hlavní důvod obavy o zabezpečení takového podpisu před zneužitím. Je to problém hlavně pro starší uživatele, protože například u respondentů od 54 do 65 tak zdůvodňuje nepoužívání elektronického podpisu 13,3 % dotázaných, zatímco v nejmladší cílové skupině lidí od 18 do 26 let tak odpověděla jen necelá tři procenta respondentů. Bezpečnostní důvody také častěji uváděly ženy (12,7 %) než muži (8 %) a lidé s výučním listem (15,3 %) či z menších měst s jedním až pěti tisíci obyvatel (15,5 %). Zatímco v Praze to jako potíž vidí jen 2,8 % dotázaných, v Libereckém kraji se tak vyjádřilo 17,4 % respondentů a v Karlovarském dokonce téměř třetina (31,3 %).
Administrativní překážky a informační mezery v používání elektronického podpisu
U pěti procent všech účastníků průzkumu je důvodem, proč nepoužívají elektronický podpis, fakt, že jim ho úřady nebo protistrana nechtějí uznat. Nejčastěji se s tím setkávají mladí lidé ve věku 18 až 26 let (10,3 %) a vysokoškolsky vzdělaní (6,6 %). Zajímavé je, že existují kraje, kde se podle respondentů tento problém vůbec nevyskytuje. Konkrétně pak na Vysočině, v Olomouckém a Královéhradeckém kraji. Úplnou nevědomost o možnosti elektronického podepisování jako důvod, proč ho nepoužívají, uvedlo v průzkumu 7,4 % respondentů, nejčastěji z věkové skupiny od 27 do 35 let (10,4 %) a překvapivě vysokoškolsky vzdělaní (8,3 %).
Jak probíhal průzkum?
Oslovili jsme prostřednictvím agentury Ipsos více než 1000 respondentů z celé České republiky. Jde o reprezentativní vzorek, který zahrnuje obyvatele všech regionů, všech příjmových skupin, dosaženého vzdělání či oboru, v němž jsou zaměstnáni. Průzkum se soustředil na ekonomicky aktivní uživatele ve věku 18 až 65 let a probíhal formou elektronického dotazování ve dnech 29. dubna až 2. května 2024.
