ZoPDS změnil pohled na digitální služby státu
Digitalizace veřejné správy se v posledních měsících dostává do nové fáze. Zatímco ještě před několika lety se o ní vedly především odborné debaty, dnes už mají úřady před sebou konkrétní termíny, které stanovuje zákon o právu na digitální služby a navazující harmonogram digitalizace.
Právě zákon č. 12/2020 Sb., známý také jako ZoPDS nebo digitální ústava, položil základ pro rozsáhlou proměnu komunikace mezi občanem a státem. Je postaven na jednoduchém principu: pokud má veřejná správa povinnost poskytovat určitou službu digitálně, občan má zároveň právo tuto službu digitálně využít.
Které služby musí být digitalizovány?
Ne všechny služby lze převést do digitální podoby. Některé jsou z technických důvodů nevhodné k digitalizaci, například pokud vyžadují fyzickou přítomnost osoby nebo pořízení biometrických údajů.
Základem celého procesu je katalog služeb veřejné správy. Právě ten eviduje služby, které stát poskytuje občanům a dalším uživatelům, a zároveň určuje, které z nich mají být digitalizovány.
Jak se zákon dotýká obcí a škol?
Častou otázkou bývá, koho se povinnost digitalizace vlastně týká. U obcí se povinnost vztahuje na služby vykonávané v přenesené působnosti, tedy při výkonu státní správy. U služeb poskytovaných v samostatné působnosti mají obce větší volnost. Podobně je tomu u škol a školských zařízení. Povinně musí digitalizovat pouze služby evidované v katalogu služeb veřejné správy.
Proč nestačí PDF formuláře
Jedním z nejdiskutovanějších témat jsou elektronické formuláře. Podle výkladu Digitální a informační agentury nestačí zveřejnit PDF dokument ke stažení. Moderní digitální služba má být responzivní, přístupná, použitelná na mobilních zařízeních a schopná pracovat s údaji, které již stát eviduje.
Důležitým principem je také předvyplňování údajů. Občan by neměl opakovaně zadávat informace, které veřejná správa již má k dispozici.
Jaké termíny dnes platí?
Původní harmonogram počítal s dokončením digitalizace do roku 2025. Postupně se však ukázalo, že rozsah změn je výrazně větší, než se očekávalo. Novela zákona proto posunula konečný termín na 1. únor 2027.
Aktuální harmonogram schválený vládou 27. dubna 2026 zároveň stanovuje dva důležité milníky:
- 30. červen 2026 pro služby se zajištěným financováním
- 30. září 2026 pro služby bez zajištěného financování
Nepřiměřená zátěž jako výjimka
Novela přinesla také institut nepřiměřené zátěže. Ten umožňuje za určitých podmínek některé služby z digitalizace vyjmout. Nejde však o automatickou výjimku. Každý návrh musí projít posouzením a schvalovacím procesem.
Rok 2026 bude rozhodující
Digitalizace veřejné správy se dostává do fáze, kdy už nejde o strategické plány, ale o konkrétní realizaci. Pro řadu institucí bude právě rok 2026 rozhodujícím obdobím, během kterého musí převést klíčové služby do digitální podoby a připravit se na finální termín stanovený zákonem.
