6 + 2 bezpapírové vychytávky Petry Dolejšové

1.
Kdy jste byla naposledy na úřadě? 

Já už tenhle typ adrenalinových sportů nedělám. Maminka říkala, že už mám taky svůj věk a měla bych se šetřit. Víte, po třicítce rapidně narůstá riziko infarktu, mrtviček, poruch vědomí…

2.
Máte tiskárnu? Kdy jste ji naposledy použila?

Mám. Včera. Tiskla jsem si vyjádření protistrany k žalobě, abych si tam zakroužkovala, co všechno „není ale vůbec žádná pravda!“ a náhodou to na ně nezapomněla u soudu prásknout.

3.
Šanon nebo cloud?

Obojí. Mou parketou je online svět. Říkala jsem si: Petro, jsi mladá, progresivní, specializuješ se na digitální svět – u tebe to musí cloudama a appka jen lítat! Ale víte co, já časem zjistila, že mi sedí kombinace obojího.

Na kreativní práci potřebuju klasickej papír. Já si do něj čmárám, podtrhávám, zatrhávám, lepím, listuju, spojuju nespojitelné. Můj mozek to potřebuje, aby uměl najít to správný řešení. Jakmile mám vymyšleno, klientům už pak všechno servíruju do cloudů a dolaďujeme online.

Složky mám v drtivé většině v cloudu, u pár dlouhodobých klientů, kde hodně tvoříme a vymýšlíme, mám ale část spisu i v offline verzi.

4.
Jaké používáte sociální sítě? 

Moje srdce patří LinkedInu. Je to podle mě dlouhodobě podceňovaná síť, pokud ale při čekání na vlak po nějaké sáhnu, je to právě tahle. Vídám tam fajn obsah.

Potom samozřejmě Facebook, buduju tam komunitu ve skupině Právo v marketingu, kde se snažím předávat své know-how a trochu tím eliminovat potřebu nás právníků „do každé rodiny“.

Instagram používám spíš pasivně – sleduju tam jen moje oblíbené komiksy a přírodu. Otvírám tu síť vždycky, když mi je z těch internetů tak nějak smutno.

5.
Kdy jste si naposledy koupila noviny nebo časopis?

Vždycky, když jedu na dovolenou, kupuju si Respekt a Ženu a život. Respekt, abych vypadala jako správně reprezentující intelektuál, Ženu a život, protože ve skutečnosti potřebuju jen duchem nepřítomně koukat na obrázky. Mí kamarádi už ví, že před odletem pobíhám po letišti, sháním kafe a Ženu a život, protože „bezténenídovolená,jensesmějteholoto!“

6.
Za jak dlouho dotáhneme Estonsko v míře digitalizace?

V Estonsku jsem před deseti lety studovala. Míra jejich digitalizace (nejen) státních záležitostí byla WOW už tenkrát. Nevím, kde jsou teď, ale pokud bychom to do roku 2030 dotáhli aspoň tam, kde bylo Estonsko v roce 2010, považovala bych to za (na naše poměry) malý zázrak.

K digitalizaci u nás jsem skeptická hned ze dvou důvodů:

• Naprostá rigidita státní správy – mám pocit, že tam není ani vůle, ani cesta a pokud ta cesta je, tak vedete tolika různými zákrutami, že nám nevystačí svačina na cestu tam, natož tak zpátky.
• Offline svět poskytuje tolik netransparentních možností pro „malou domů“, že bych se hodně divila, kdyby do toho chtěl někdo šťourat. Možná v rámci předvolebního boje opět slibem nezarmoutí.

+ 1.
V jakém programu jste psala seminárky/diplomku? 

V době mých studií tam toho moc na výběr nebylo. Byl to Word. A vedle jsme na ICQ debatovali, jestli není čas dát si online Fotbálek. Tři nejdůležitější programy pro diplomku.

+ 2.
Dáte nám tip na Vaší nejlepší pracovní vychytávku (aplikaci, gadget, …)?

Já nevím, jestli se to tady může, ale já už nadosmrti nedám dopustit na projektový software Freelo. Dnes a denně mi pomáhá s mou pracovní efektivitou, sledováním cashflow nebo fakturací. Kamarád Karel Dytrych mi ho vloni vnutil za užití násilí (a to je samozřejmě trestné, Karle!), ale asi ho za to nikdy nepřestanu blahořečit. Posunulo mě to mílovými kroky k příjemnější a efektivnější práci. Dokonce tak efektivní, že už teď mám jen čtyřdenní pracovní týden.