Polsko chce volit prezidenta korespondenčně. Estonsko elektronicky. V ČR pořád papírově?

11. 5. 2020 5 minut čtení

volby

Datová schránka | Legislativa | eIDAS

Jen několik dní či týdnů dělí Polsko od volby nové hlavy státu. Vládní strany prosazují „obálkovou“ metodu, proti níž ale protestují poštovní odbory. Bojí se šíření koronaviru.

Polsko dlouho řešilo, zda se prezidentské volby uskuteční v původním termínu, který připadl na 10. května, nebo zda se posunou o dva roky a současnému prezidentovi Andrzeji Dudovi se ústavním zákonem prodlouží funkční období. V dalších volbách v roce 2022 by ale již nesměl kandidovat. Nakonec volby proběhnou v posunutém termínu buď korespondenčně, nebo kombinovaně - jak korespondenčně, tak klasicky ve volebních místnostech. Hlasovací lístky má distribuovat Polská pošta a sčítání zajistí volební komise stejně jako by veškeré hlasování proběhlo do volební urny.

Hezky se to píše, ale praxe bude neuvěřitelně komplikovaná. Pro poštu to znamená rozdistribuovat 30 milionů hlasovacích lístků. Odboráři už koncem dubna upozornili, že pokud by se prezidentské volby uskutečnily v původním termínu 10. května, nebylo by v silách pošťáků doručit všem voličům obálky s hlasovacími lístky včas. „Doručení 30 milionů zásilek znamená stejný počet kontaktů. Polská pošta by tak přispěla k šíření pandemie koronaviru,“ upozornil zákonodárce předseda poštovních odborů Sławomir Redmer. Situace by byla o to komplikovanější, že do 10. května musela Polská pošta roznést i všechny květnové důchody. Rozhodnutí o posunu termínu (který ještě není znám) tento problém vyřešilo.

Estonci volí elektronicky – už od roku 2005!

Polská vláda vymyslela korespondenční hlasování tak, že by voliči vložili svůj hlasovací lístek do dvou obálek a se svými údaji by ho potom zanesli do vyhrazené poštovní schránky. Což v podstatě příliš neřeší důvod, proč by se hlasovalo korespondenčně – snaha zabránit šíření koronaviru. Polsko si mohlo vzít příklad z Estonska, které od roku 2005 přešlo na elektronický způsob hlasování ve volbách. Všichni občané mají svoje ID karty, s nimiž si vyřizují vše online – od komunikace s úřady přes řešení jednoduchých soudních sporů po zmiňované volby.

Estonci mohli zpočátku volit jak elektronicky, tak i klasickým způsobem. Země ale postupně přešla pouze na elektronický systém. Ten je pod kontrolou Národní volební komise a skládá se ze tří částí: serveru zasílajícího hlasy, který identifikuje voliče a odesílá zakódovaný, elektronicky podepsaný hlas, serveru skladujícího hlasy, který stornuje neplatné hlasy a odděluje zakódované hlasy od elektronického podpisu a aplikace počítající hlasy, což je off-line komponenta, která odkóduje a počítá hlasy.

Identifikace voliče probíhá buď čipovým občanským průkazem se dvěma PIN kódy (je nutná čtečka čipového průkazu a speciální software), nebo digitálním občanským průkazem s elektronickým podpisem, případně kombinací předchozí aktivace mobilní SIM karty, na kterou jsou zaslány dva PIN kódy, jež slouží ke vstupu do volební aplikace a pro potvrzení volby. Důležitá je i možnost volbu změnit, a to kdykoli do termínu ukončení hlasování.

A co český volič?

Češi by v podstatě mohli volit elektronicky také, protože základní předpoklad – elektronická forma prokázání identity na dálku – již díky datovým schránkám a zákonu o elektronické identitě, který u nás platí již od roku 2018 – splňujeme. Záleží tak pouze na rozhodnutí politiků, zda elektronické hlasování umožní. V době, kdy můžeme elektronicky a na dálku podepisovat smlouvy, odevzdávat daňové a jiná přiznání, žádat o vydání úředních dokumentů a výpisů z různých rejstříků, by to byla jen další možnost k doplnění mozaiky bezpapírové komunikace.

Odpůrci elektronického volebního hlasování varují především před možností kybernetického útoku v době hlasování a zneužitelnosti e-voleb. Příklad Estonska, které má rozhodně důvod se obávat kybernetického útoku ze strany Ruska, ale ukazuje, že i s tímto rizikem se dá vypořádat. Ostatně, ani dnes se volby v Česku nedějí pouze papírově: voliči sice vhazují volební lístky do uren ve volebních místnostech, ale tím papírová cesta končí. Dále data o volebních výsledcích putují elektronicky. Tím pádem jsou napadnutelná již nyní a stát se dokáže ochránit.

Background photo created by rawpixel.com - www.freepik.com

Líbí se vám tento článek?

Přihlaste se k odběru bezplatného newsletteru a podobné články najdete přímo ve svém e-mailu.

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů. Odhlásit se můžete kdykoliv.