Česko vs. Estonsko: jak jsme na tom s digitalizací?

3 minuty čtení

Estonsko

Legislativa | Úřady

Estonsko je považované na světového lídra v digitalizaci státní správy. I když v mnoha případech už můžeme vyřizovat dokumenty elektronicky i my Češi, na pobaltského spojence stále ještě nemáme.

Kompletní digitalizací státní správy prochází Estonsko již od roku 1997. Malá pobaltská země s pouhým 1,3 milionem obyvatel potřebovala zajistit ochranu před vměšováním sousedního Ruska, které si na Pobaltí stále činí nároky. Estonsko společně s Litvou a Lotyšskem vstoupily do Severoatlantické aliance a Evropské unie a chtějí si od velkého souseda držet odstup. Velkou výzvou pro estonské politiky byla elektronizace voleb, jež měla zabránit jejich zfalšování. Proto země nejprve zavedla elektronické občanské průkazy, které jsou od 15 let věku povinné pro všechny občany Estonska.

Společně s elektronickým podpisem a dvěma PIN kódy slouží občanský průkaz zároveň i jako řidičský průkaz a průkaz pojištěnce zdravotní pojišťovny, na který si může držitel vyzvedávat léky na recept v lékárně, přihlašovat se do elektronického bankovnictví nebo volit přes internet. Samozřejmostí je i elektronické podávání daňových přiznání. Výjimku nemají ani senioři, jimž s elektronickou občankou pomáhají jejich příbuzní. Zkrátka, bez eObčanky se v Estonsku nedá zařídit vůbec nic. Na druhou stranu je obrovskou výhodou, že občan úřadům předá informace o sobě pouze jednou. Poté už po občanovi nebudou vyžadovány, protože jsou dostupné v databázích jednotlivých úřadů, které spolu komunikují napřímo bez dalšího prostředníka.

Firmu si založí každý na dálku za 100 euro

Od roku 2014 mohou estonské eObčanky využívat i cizinci. Díky tzv. e-pobytu mohou získat přístup k tamním úřadům a založit si na dálku v Estonsku firmu pomocí tzv. „e-rezidence“. Stačí zaplatit jednorázový poplatek 100 euro (zhruba 2 600 korun) a přístup na trh v Evropské unii mohou získat i občané žijící mimo Unii. E-pobyt v Estonsku využívá již přes 50 tisíc lidí z celého světa a nechybí mezi nimi i známé osobnosti jako papež František nebo německá kancléřka Angela Merkelová. Plnohodnotnou eObčanku pak mohou získat cizinci s dočasným pobytem v Estonsku a využívat ji třeba k návštěvám u lékaře a internetovému bankovnictví.

Jak jsme na tom v porovnání s Estonskem my? I když digitalizace státní správy pokročila, stále jsme ještě v roli „chudého příbuzného“. A není jisté, kdy a zda vůbec u nás bude možné elektronicky z vlastního počítače zapsat novorozené dítě do matriky nebo se na dálku přihlásit na Úřad práce či zkontrolovat využívání přidělených dotací. Ostatně, porovnejte sami v následující tabulce: